Za zmínku stojí (což mnozí pseudopraktici nevědí), že při ubývání vlhkosti čerstvě skáceného dřeva k žádným rozměrovým změnám nedochází, dřevo vysychá, ale nemění svoji šířku ani délku, pokud neklesne vlhkost až na 30 %. U různých dřevin bývá tato vlhkost rozdílná, 28 – 33 %. V odborné terminologii je toto rozhraní počátku sesychání nazýváno bodem nasycení vláken. Teorie sesychání dřeva je vědecky velmi podrobně propracována a srozumitelně popsána, tak, aby i praktik hodnoty sesychání dovedl využít. V tabulkách bývají v procentech vyjádřené rozměrové změny z bodu nasycení vláken až na nulovou vlhkost, obecně označené αl (ve směru podélném), αr (ve směru radiálním) a αt (ve směru tangenciálním).
Příklad výpočtu úsudkem
Uveďme jeden příklad výpočtu šířkového seschnutí tangenciální dubové parkety, klesne-li vlhkost z 10 % na 6 %. V tabulkách najdeme, že αt dubového dřeva činí 7,8 %. Tato hodnota nám praví, že dojde-li teoreticky k úbytku vlhkosti z 30 % (z bodu nasycení vláken) na 0% vlhkosti, seschne dubový vlys s tangenciálním směrem letokruhů o 7,8 % šířky. (Rozlišujme zde dvojí procenta, jedna udávají procenta vlhkosti, druhá udávají procenta šířkové změny.)

Z tabulek platí, že αt = 7,8 %. To je hodnota seschnutí při poklesu vlhkosti o 30 %. Kdyby opravdu takový úbytek nastal, seschl by vlys o 7,8 %. U dubového vlysu šířky 70 mm by seschnutí činilo 70 mm x 7,8 % : 100 = 5,46 mm. Kdyby nastal úbytek vlhkosti jen 1 %, byla by šířková změna (seschnutí) 30 x menší, tj. 5,46 mm : 30 = 0,182 mm. V našem příkladě jsme si stanovili, že pokles vlhkosti činí 4 % (z 10 % na 6 %), proto bude seschnutí 4x větší, tj. 0,182 mm x 4 = 0,728 mm. Názorně jsme vypočítali, že parketový dubový vlys seschne na konci zimního období v extrémních podmínkách (počáteční vlhkost 10 %, konečná vlhkost v mírně přetápěném bytě 6 %) o 0,18 mm, tj. téměř dvě desetiny mm. Je to viditelná spára, o níž by měl být investor smluvně informován předem. Nejen zákazník, nýbrž i mnozí odborníci se mylně domnívají, že když nalepí dobře vysušené masivní parkety na suchý beton, nemohou vzniknout žádné spárky. Výpočet nás přesvědčil o opaku.

Hodnoty sesychání (platí i pro bobtnání) několika dřevin uvádí následující tabulka:

(Pramen: Kollmann, F., Technologie des Holzes. München).

Periodické cykly mikroklimatu v interiéru

V každém vytápěném interiéru dochází při výměně vzduchu (při větrání) k zvýšení teploty vnějšího chladného vzduchu, za stálého vodního obsahu. Uveďme příklad, jak se změní parametry vnějšího vzduchu, teploty -5 °C a relativní vlhkosti vzduchu 80 %. Kdyby nedošlo k mísení se vzduchem v místnosti a kdyby vzduch nebyl obklopen hygroskopickými materiály (omítka, zdivo, dřevo) a ohřáli bychom vzduch na 23 °C, klesla by jeho vlhkost až na 11 %, což je abnormálně suchý vzduch. Odtud plyne, kdybychom velmi často větrali a ohřívali vzduch na bytovou teplotu, budeme mít v místnosti tím sušší vzduch, čím více budeme větrat. Mnoho lidí se domnívá, že velmi častým větráním dosáhne v zimě příjemnější vlhčí vzduch. Ve skutečnosti je tomu právě naopak.
Bývalý Státní dřevařský výzkumný ústav dlouhodobě sledoval průběžnou vlhkost dřeva v interiéru. Došlo se k závěrům, že vlhkost dřeva klesá koncem zimy až na 6,3 % a v měsíci říjnu vystoupí až na 9,9 %. Vlhkostní změna 6,3 % až 9,8 % se neobejde bez rozměrových a tvarových důsledků.
Příčné prohnutí (napříč dílce) „y“ vzniká při změně vlhkosti tím, že tzv. „protitahová“ dolní vrstva není ve skutečnosti vyváženě protitahová, neboť případné povrchové napětí je na horní straně větší než na straně dolní. Poměrně tlustší horní vrstva, navíc z tvrdého dřeva, vytváří několikanásobně vyšší napětí než smrková tenká dolní dýha. Napětí povrchových vrstev není vyvážené – dílec se příčně deformuje.
Dveřní výplň z masivu
Dveřní výplně z masivů jsou v podstatě spárovky, jejichž jednotlivé slepené vlysy mají průběh letokruhů všemi směry. Setkají-li se tři vlysy zcela odlišného směru letokruhů, dojde při změně vlhkosti 4 % (seschnutí nebo bobtnání) k rozdílným tloušťkám. Tato změna tloušťky je velmi malá, v našem případě 0,1 mm. Není okem patrná, projeví se až po povrchové úpravě. Zabránit tomuto jevu lze výběrem vlysů se stejným směrem letokruhů, což zvyšuje výrobní náklady. V opačném případě upozornit předem zákazníka, že se jedná o zákonitou závislost výplní z masivního dřeva.
Při úbytku vlhkosti o 4 % se rovněž mění celková šířka smrkové výplně. Např. šířka 300 mm slepená z tangenciálních vlysů se zmenší o 3,12 mm. Tato změna šířky se může projevit světlými proužky na okraji, pokud byla povrchová úprava provedena až po kompletním sestavení dveří.
Dveřní obložky z masivů bývají spojené na pokos. Přesný pokos je chloubou precizního truhláře. Nicméně tato chlouba zmizí při úbytku vlhkosti koncem zimního období. Dojde ke spáře na vnitřní straně „a“, nebo na vnější straně při zvýšení vlhkosti „b“.

Výrobcům, kteří používají masivy, doporučuji:

Zákazníkovi vysvětlete, že masiv je v konstrukci nespoutaný prvek a že se chová zákonitě v závislosti na vlhkostních změnách prostředí.
Vyhýbejte se širokým plochám z masivu!
Vhodnou konstrukcí výrobku se dá předvídaným nepříjemným důsledkům předejít.

Ing. Rajmund Coufal, CSc., Zlín